Když listuji v časopisech o kytarách a baskytarách nebo občas zkouším, která z vystavených kytar v Soundlandu by mi "seděla v ruce" i lahodila mému uchu, bude těch vyvolených hned tucet. Ale u nás doma je místo jen pro nanejvýš čtyři kytary a jeden klavír. Z tohoto tuctu vyvolených kytar bych samozřejmě stěží mohl všechny koupit a zaplatit. A proto jsem už dávno začal jako amatér, nedostupné modely kytar vlastníma rukama stavět. Všechno na světě má svůj čas, s aktivním hraním už jsem dávno přestal a další kytary pro sebe nepotřebuji. Tím více mne ale zajímá konstrukce a technologie výroby kytar. Výkresů, skic, textů s parametry, specifikacem na papíře přibývá a ztrácím pomalu přehled.

Na otázku, proč nemám náležitě vybavenou dílnu a nevyrábím kytary nebo šablony na prodej odpovídám:

Člověk musí vědět, kdy je na čase se přizpůsobit přibývajícím létům a ubývající fyzické a mentální svěžesti. Odhadnout vliv konkurence, reklamy a technického pokroku. A proto nechci vyrábět něco, čeho je na trhu už dávno přebytek. To, co nabízím jako knihu, e-book, webové stránky, mi naplňuje smysl života a doufám, že bude podporovat i učelné využití volného času mladších.

Právě je všude řeč o digitalizaci a tak by všechny ty moje "blueprinty" měly podle toho být uloženy jako grafické soubory na harddisku nebo v cloudu. Neumím si představit, jak bych to měl všechno oskenovat aby, to mělo účelný formát pro harddisk. S vědomím, že se značná část detailů opakuje, mě napadlo, celý systém zjednodušit na grafiku v souřadnicovém systému s tabulkou vybraných kontolních bodů. Maximálně tolik, kolik je jich potřeba, abychom mohli vzhledově každý model kytary rozpoznat, identifikovat. K tomu samozřejmě také hlavní specifikace ("specs"), jako délka menzury, počet pražců, šířky hmatníku, odkaz na výrobce hardwaru a podobně.

Pod pojmem "Navigace" se běžně rozumí činnost, pomocí které můžete zjistit svou polohu kdekoli na světě a bezpečně najít cestu k vytčenému cíli.

Rychlému a bezpečnému nalezení polohy tónu nebo akordu na hmatníku kytary nebo basy se také říká navigace.

Obě verze knihy, německá "E-Gitarren Navigator" a anglická "Guitar Shapes Navigator" se naproti tomu zabývají určováním poloh charakteristických bodů, linií, mezer a tvarů částí kytary jako celku.            

Na rozdíl od technických výkresů nepoužívá "Navigator" klasické kótování, nýbrž hlavně souřadnice poloh důležitých bodů, středů kružnic a oblouků atd.

Tato metoda využívá kartézský 2D systém s jeho X- a Y-souřadnicemi.  Třetí prostorová dimenze, souřadnice Z, se zde používá jen tam, kde je to pro názornost nezbytné.

A hlavní roli v tomto systému hraje počátek (angl. origin), česky

N U L O V Ý   B O D

který na kytaře "leží" uprostřed pod kobylkou, o délku menzury daleko od linie ořechu (nebo nulového pražce).

Systém "Navigátoru" si nedělá nárok na absolutní přesnost jeho souřadnic. Jeho cílem je nabídnout novou metodu, s jejíž pomocí se tvary a jejich rozměry názorně dokumentují s přiměřenou (volitelnou) přesností. 

Možná jsi jako začátečník nadšen vidinou toho, že si sám můžeš postavit elektrickou kytaru, hledáš podrobný stavební plán nebo výkres, a nechceš ztrácet čas zbytečným měřením tvarů jiných kytar. Neváhej udělat první krok, vezmi list papíru o rozměrech 40 x 60 cm (nebo sedni k počítači s vhodným 2D softwarem) a nakresli mřížku s 24 čtverci 10 x 10 cm. V knize najdeš téměř 30 mřížkovaných šablon těla kytar a pokyny, jak je lze snadno a přesně zvětšit na originál 1:1

Snad každý, kdo začal hrát na elektrickou kytaru, došel k názoru, že nezbytně potřebuje jinou, dokonalejší kytaru nebo musí tu dosavadní sám předělat, vylepšit nebo alespoň nějak atraktivně ozdobit. 
První myšlenka je: Potřebuji k tomu spoustu ručního a elektrického nářadí a náležitě velkou dílnu?

Nebo kutit všechno jenom s hoblíkem, dlátem a vrtačkou v malé komůrce, ve sklepě, v garáži apod. ?

První dvě kytary, které jsem si koupil, jsem začal „vylepšovat“, ale zvuku to moc nepomohlo. Tehdy mi bylo pouhých 16 let. Po dvou letech jsem došel k závěru, že vyrobit si elektrickou kytaru vlastníma rukama nebude problém, když umím dřevo řezat, vrtat, dlabat, klížit, hoblovat i brousit. A zanedlouho překvapivě zněla hotová kytara téměř jako Stratocaster Hanka Marvina (Apache-Shadows). Pravděpodobně proto, že vážila téměř 7 kg. Otázkou je, jak to bylo možné, když jsem vůbec neznal fyzikální zákony kmitání strun, výpočet poloh pražců a kobylky atd. K jejímu úspěchu přispělo pečlivé přenesení rozměrů polo-akustické kytary Neoton, jejího hmatníku a pozic pražců. A to zejména díky její posuvné kobylce.

Učte se jednoduše tím, že začnete, děláte a přemýšlíte !