Každá část hudebního nástroje ovlivňuje jeho vlastnosti jako celku

Každá součást kytary je vyrobena ze určitého materiálu a má své vlastní typické tvary a rozměry.

Mnoho interakcí mezi těmito vlastnostmi nabízí širokou škálu kombinací, které ovlivňují nejen zvuk, krásu a pohodlí, ale také cenu nebo hodnotu nástroje.

Prostřednictvím poloh CP - Kontrolních bodů v souřadnicovém systému můžeme zhruba odhadnout, ke kterým typům kytar se posuzovaná kytara může zvukem,a pohodlím přirovnat.

Totéž platí i pro odhadování estetického působení tvarů ve fázi základního designu. Právě zde nabízí systém CPs přehledný, jednoznačný a rychlý výběr kombinací prvků pro nový celek.

Pro vliv poloh CPs na zvuk elektrické kytary by se asi stěží našly přímé souvislosti.

Ty samozřejmě existují, ale většinou končí podobné diskuze ve vášnivých sporech subjektivních názorů o definicí dokonalého soundu.

Cílem systému "Navigator" je najít rychlou, názornou a přesnou orientaci ve tvarech různých typů kytar a baskytar.

A ukázat, jak lze definovat rozměry tvarů v jejich skutečné velikosti, s použitím co nejméně hraničních bodů s jejich souřadnicemi, jak je nezbytně nutné.

Pro polohy snímačů stačí definovat jenom souřadnici jejich středu na ose X. Příslušné obrysy vyhloubení pro snímače se upřesní podle schremat jejich výrobce.

Polohu kobylky určuje Nulový bod korpusu, jehož osa Y (osa menzury) probíhá zpravidla 2 milimetry před bodem, kde se opírá nejtenčí struna "e".

Než se budeme zabývat obrysem hlavy, musíme se zaměřit na polohy hřídelek ladících mechanik pro vnější struny E6 -e1.

Polohy zbývajících čtyř strun (A-D-g-b) jsou s dokonalou symetrií zřejmé.

K dostatečnému zadání obrysu hlavy stačí minimálně 14 kontrolních bodů. Samozřejmě včetně nulového bodu na přední hraně ořechu.

Než se budeme zabývat obrysem hlavy, musíme se zaměřit na polohy hřídelek ladících mechanik pro vnější struny E6 -e1.

Polohy zbývajících čtyř strun (A-D-g-b) získáme dělením délky spojnice E---e1 na 5 stejných úseků.

K dostatečnému zadání obrysu hlavy stačí minimálně 13 kontrolních bodů. Samozřejmě včetně nulového bodu na přední hraně ořechu.

Obrys hmatníku je v podstatě lichoběžník. Kdyby to byl obdélník, museli bychom mít na kobylce příliš úzké odstupy strun (string spacing ca 30-40 mm).

K zadání lichoběžníku stačí polohy X a Y čtyř rohových kontrolních bodů. Další dva CPs na okrajích potřebujeme k umístění lichoběžníku na středové ose. A zadáním polohy oktávového pražce definujeme délku menzury strun.
Celkem tedy potřebujeme minimálně 7 CPs.